V bílé tmě sjel na lyžích osmitisícovku.
V bílé tmě sjel na lyžích osmitisícovku. Přišel při tom o prsty na nohou
Když ji před šesti lety viděl poprvé, říkal si: Je nádherná. A bude moje. Letos český skialpinista David Fojtík vyrazil k osmitisícovce Dhaulagiri znovu. S horolezeckou výbavou a sjezdovkami na zádech. Dostal se na vrchol, a jako první na lyžích i dolů. Ale zaplatil víc než jen letenku do Nepálu.
Museli mu amputovat omrzlé prsty na noze. V přímém přenosu jen s lokálním umrtvením. Krutá daň za prvosjezd osmitisícové velehory Fojtíka přesto nezastavila. Už byl lyžovat a má dokonce nabídky na další expedice.
O zážitcích z té nepálské bude příští týden přednášet na Smíchovském festivalu alpinismu. A až se bude příště rozhodovat, jestli na podobnou túru vyrazit, bude je mít na paměti. Stejně jako poradní hlas manželky.
"Ta mě vždycky při takových myšlenkách zarazí," směje se Fojtík, jedna z hvězd festivalu. "Byla to seriózní lekce! Dostal jsem pořádně přes prsty. Doslova."
Na sedmé nejvyšší hoře světa zažil horor v bílé mlze. Nejdřív cestou k nebesům narazil na mrtvého Korejce, který vypadal jako by do něj udeřil blesk.
"Ležel tam rozplácnutej a jednou rukou ukazoval k vrcholu," popisoval skialpinista. "Celý vrchol je nabitý statickou elektřinou. I já měl popálená záda od maček a lyží, musel jsem shodit batoh. Byl jsem dokonalý vodič, stačil jeden výboj a nebyl by tam jenom Korejec ale i Čech."
Když se vydrápal na vrchol v 8167 metrech a nacvakl lyže, neviděl v husté mlze na krok. Whiteout - bílá tma.
"Měl jsem štěstí, že jsem cestu nazpátek našel," povídal. Tolik štěstí ovšem neměl Íránec, se kterým na horu lezl. "Asi zakopl a spadl severní stěnou dolů. Letěl tak tři a půl kilometru."
Sjezd severovýchodní hranou měl převýšení přes tři kilometry a trval asi pět hodin. V základním táboře uviděl tu pohromu - zčernalé prsty.
To, že je zle, cítil ale už cestou vzhůru. Podcenil výbavu, neměl ani návleky na boty. V extrémních teplotách strávil asi den a půl.
"Kdybych tušil, co mi hrozí, obrátil bych se. Nestojí za to přijít o kus těla kvůli hoře," uvědomoval si teď. "Ale zvykám si, nekulhám. A kdybych měl srovnat rovnováhu po pěti pivech před a po amputaci, teď je to rozhodně horší."
(zdroj: idnes.cz)
